|
|
Evolution of karyotypes and sex determination in the turtle family Geoemydidae
Clemente, Lorenzo ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Montiel Jimenez, Eugenia Elisabet (oponent) ; Castiglia, Riccardo (oponent)
(ČESKY) Většina studovaných želv vykazuje teplotní určení pohlaví, genotypové určení pohlaví (tj. přítomnost pohlavních chromozomů) bylo zjištěno u této skupiny relativně vzácně. Cílem této práce bylo prozkoumat a rozšířit naše znalosti o evoluci karyotypu a determinaci pohlaví u želv, zejména se zaměřením na čeleď Geoemydidae, čeleď želv s dříve doloženou variabilitou systémů určení pohlaví. Přítomnost pohlavních chromozomů byla zkoumána kombinací konvenčních a molekulárně- cytogenetických technik. Vedle analýzy karyotypu byla zkoumána distribuce konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování) a repetitivních elementů, pohlůavní rozdíly pak pomocí komparativní genomové hybridizace (FISH, CGH). Celkem bylo cytogeneticky vyšetřeno 49 druhů želv z devíti čeledí. U čeledi Geoemydidae byla zjištěna pozoruhodná podobnost karyotypů, které se skládají z 2n=52 chromozomů (což je předpokládaný ancestrální diploidní počet chromozomů pro všechny želvy) a podobné topologie lokusů rDNA a telomerních repetic. Sharma et al. (1975) popsali ZZ/ZW pohlavní chromozomy u druhu Pangshura smithii. V analýze předložené v této práci dokládáme potenciálně chybnou identifikaci těchto pohlavních chromozomů v důsledku chybného párování chromozomů při rekonstrukci karyotypu. Navíc heteromorfní pohlavní chromozomy nebyly...
|
|
|
Studium změn dělícího vřeténka a chromozomů vitrifikovaných a uměle maturovaných lidských oocytů
Holubová, Kateřina ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnání jednotlivých metodik kryoprotekce lidských oocytů z pohledu jejich přežití a úspěšnosti následného procesu mimotělního oplodnění. Tato práce shrnuje, jaký vliv má maturace oocytu, charakterizovaná stavem dělícího vřeténka, chromozomů a pólového tělíska na úspěšnost umělého oplodnění standardních (čerstvých) i vitrifikovaných oocytů. Získané poznatky povedou k lepšímu pochopení vztahů mezi stavem oocytů a konkrétními postupy in vitro fertilizace a kryoprotekce. Konečným, aplikačně zajímavým cílem bude návrh optimalizace metodik práce s oocyty tak, aby pravděpodobnost jejich úspěchu v IVF cyklu byla co největší.
|
|
|
Evoluce velikosti genomu v rodě Globba (Zingiberaceae)
Pospíšilová, Monika ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Zedek, František (oponent)
Variabilita velikosti genomu dosahuje u rostlin několika řádů i v rámci poměrně příbuzných skupin. Studiem velikosti genomu ve fylogenetickém kontextu je dosahováno zajímavých výsledků charakterizující evoluci jednotlivých skupin rostlin. V tomto směru doposud nebyly zkoumány tropické rostliny. Tropický rod Globba (cca 100 druhů) patří do ekonomicky významné čeledi Zingiberaceae. Centrum diverzity rodu se nachází v Thajsku, ale rozšíření sahá od východní Indie a jižní Číny až po Indonésii a Filipíny. Jedná se o polyploidní komplex s výskytem dvou cytotypů v rámci jednoho druhu (2n = 32 a 2n = 48) charakteristickým minimálně ve třech ze sedmi rozlišovaných sekcí. Cílem této práce byla rekonstrukce fylogeneze skupiny, zjištění role polyploidie a zhodnocení evoluce velikosti genomu rodu Globba ve fylogenetickém kontextu, k čemuž bylo využito moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie, počítání chromozómů, sekvenování jaderných a chloroplastových DNA úseků). Ke zpracování a vyhodnocení dat bylo použito četných softwarů a statistických metod. Velikost genomu byla v této skupině měřena poprvé. Z 87 jedinců byla nejmenší velikost genomu naměřena u druhu Globba nuda (2C = 1,11 pg). Největší velikost genomu byla zjištěna u druhu Globba sp. E20110277 (2C = 3,84 pg). Průměrná hodnota činila 2C =...
|
|
|
Využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce možnosti využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida). Pro pochopení této otázky je třeba analyzovat dostupné informace o mezidruhové a vnitrodruhové variabilitě karyotypů jednotlivých řádů. Na počátku práce jsou popsány použité cytogenetické metody u pavoukovců, díky kterým jsou získávány základní informace o karyotypu, jako je diploidní počet chromozomů, morfologie chromozomů a případná přítomnost pohlavních chromozomů. Hlavní část práce se zaměřuje na popis variability karyotypů vybraných řádů (krabovci, štírenky, štírci, štíři, sekáči a pavouci) a na základě těchto údajů zvažuje případnou možnost využití cytogenetických metod pro taxonomické účely u jednotlivých skupin. Součástí práce je i aktuální počet popsaných rodů (druhů), spolu s počtem cytogeneticky prozkoumaných rodů (druhů) z vybraných řádů.
|
|
|
Určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus) na základě PCR amplifikace DNA
Pecharová, Šárka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hačecká, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Při určování bylo využito ptačích per, které byly kalousům odebrány ze zad při odchytu a kroužkování. Prostřednictvím izolace DNA z krevních vlásečnic v ptačím brku a následné PCR reakci jsme se pokusili diferencovat pohlaví odchycených kalousů. V této práci je také popsána metoda PCR, která je v dnešní době jednou z nejpoužívanějších metod v laboratořích řady různých oborů. Zmiňuji se zde také o jednotlivých komponentech potřebných k průběhu této reakce, její historii a jejích jednotlivých krocích. Součástí mé diplomové práce je též charakteristika testovaného řádu a možné rozlišení pohlaví na základě morfologických znaků. Na tomto základě je zde také zmínka o sexuálním dimorfismu ptáků, jejich opeření a jeho následné barevnosti. U ptáků, ale také u ostatních živočichů se využívají různé techniky molekulární determinace pohlaví, o kterých se ve své práci také okrajově zmiňuji. Klíčová slova kalous ušatý (Asio otus), pohlaví, chromozomy, peří, barva, PCR, DNA
|
|
|
Studium změn dělícího vřeténka a chromozomů vitrifikovaných a uměle maturovaných lidských oocytů
Holubová, Kateřina ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnání jednotlivých metodik kryoprotekce lidských oocytů z pohledu jejich přežití a úspěšnosti následného procesu mimotělního oplodnění. Tato práce shrnuje, jaký vliv má maturace oocytu, charakterizovaná stavem dělícího vřeténka, chromozomů a pólového tělíska na úspěšnost umělého oplodnění standardních (čerstvých) i vitrifikovaných oocytů. Získané poznatky povedou k lepšímu pochopení vztahů mezi stavem oocytů a konkrétními postupy in vitro fertilizace a kryoprotekce. Konečným, aplikačně zajímavým cílem bude návrh optimalizace metodik práce s oocyty tak, aby pravděpodobnost jejich úspěchu v IVF cyklu byla co největší.
|
|
|
Karyotypová variabilita stonožkovců (Myriapoda)
Kášová, Adéla ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o diploidních počtech chromozomů, jejich morfologii a chromozomovém mechanismu určení pohlaví u čtyřech tříd podkmene Myriapoda. Pozornost je zároveň věnována vzájemným fylogenetickým vztahům v rámci podkmene. Přehled literatury ukazuje míru prozkoumanosti cytogenetických charakteristik u jednotlivých tříd, která je zejména ve třídách Pauropoda a Symphyla stále velmi nízká a v rámci třídy Diplopoda je stále ještě velké množství řádů, kde nám tyto informace zcela chybí. Cytogenetické analýzy odhalily celkové rozpětí počtu chromozomů pro: Pauropoda 2n = 12 - 27, Symphyla 2n = 11 - 18, Chilopoda 2n = 14 - 54 a Diplopoda 2n = 8 - 30. V rámci všech čtyř tříd se vyskytují jak morfologicky nediferencované pohlavní chromozomy, tak systémy typu XX/XY a XX/X0. Navíc je u řádu Spirostreptida uváděný i systém X1X1X2X2/X1X20. Pouze u malého množství druhů z řádů Glomerida, Calipodida, Julida, Spirostreptida a Lithobiomorpha a čeledi Scutigerellidae se podařilo identifikovat výskyt NORů. V práci se také podařilo identifikovat některé neshody mezi údaji různých prací, kdy se ukazuje, že zejména některé starší studie byly postaveny na špatném pozorování chromozomů v karyotypu. Klíčová slova: Myriapoda, Pauropoda, Symphyla, Chilopoda, Diplopoda, chromozomy, karyotyp, fylogeneze, variabilita
|
|
| |
|
|
Heterochromatinové varianty lidského karyotypu
Michalová, Michaela ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Chromozomy jsou buněčné struktury složené z chromatinu, z nichž jeden druh je konstitutivní heterochromatin, který neobsahuje žádné kódující sekvence a je transkripčně neaktivní. Heterochromatinové úseky jsou tvořené vysoce repetitivními sekvencemi satelitních DNA, díky kterým dochází k variabilitě. Největší oblasti heterochromatinu nalezneme na dlouhých ramenech chromozomů 1, 9, 16 a Y, ale na variabilitě se podílí i heterochromatin na krátkých ramenech akrocentrických chromozomů 13 - 15, 21 a 22. Tato bakalářská práce na základě dostupných vědeckých článků shrnuje poznatky o heterochromatinových variantách, jejich výskytu, četnosti, možnostech zkoumání a také klinickém významu v současné době. Poukazuje především na možnou spojitost s reprodukčními poruchami a na protichůdné výsledky jednotlivých pozorování. Současné poznatky ukazují na význam nových laboratorních metod (molekulárně cytogenetických), které lze využít k upřesnění a podrobnějšímu třídění nálezů, které byly kdysi za použití méně přesných pruhovacích metod označeny jako neškodné varianty. Ze shrnutí tedy vyplývá, že by měl být kladen důraz na studii klinického významu heterochromatinových variant, které, přestože jsou považovány za normální varianty bez klinického významu, mohou mít vliv například na průběh meiózy a tím způsobit...
|
|
|
Určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus) na základě PCR amplifikace DNA
Pecharová, Šárka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hačecká, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Při určování bylo využito ptačích per, které byly kalousům odebrány ze zad při odchytu a kroužkování. Prostřednictvím izolace DNA z krevních vlásečnic v ptačím brku a následné PCR reakci jsme se pokusili diferencovat pohlaví odchycených kalousů. V této práci je také popsána metoda PCR, která je v dnešní době jednou z nejpoužívanějších metod v laboratořích řady různých oborů. Zmiňuji se zde také o jednotlivých komponentech potřebných k průběhu této reakce, její historii a jejích jednotlivých krocích. Součástí mé diplomové práce je též charakteristika testovaného řádu a možné rozlišení pohlaví na základě morfologických znaků. Na tomto základě je zde také zmínka o sexuálním dimorfismu ptáků, jejich opeření a jeho následné barevnosti. U ptáků, ale také u ostatních živočichů se využívají různé techniky molekulární determinace pohlaví, o kterých se ve své práci také okrajově zmiňuji. Klíčová slova kalous ušatý (Asio otus), pohlaví, chromozomy, peří, barva, PCR, DNA
|
host ::
RSS.